NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZMĚNY V ZADÁVACÍ DOKUMENTACI PRO VES 2018 OPROTI VES 2017
Změny v návaznosti na novelu zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů:
1.3. Vymezení pojmů (nově) odst. (7) a (17)
Projektem výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „projekt“) se rozumí činnosti spadající do jedné nebo několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích.
Způsobilými náklady jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to
1. osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad,
3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité výlučně pro účely projektu,
4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu,
5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto nákladů je pak určen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. flat rate) nebo ve výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. full-cost).
Prokazování způsobilosti:
Dle novely zákona č. 130/2002 Sb. se trestní bezúhonnost již nedokládá výpisem z rejstříku trestů při podávání návrhů projektů u žádného z uchazečů. Dle čl. 4.2. odst. (1) písm. c) zadávací dokumentace prokazuje uchazeč/spoluuchazeč způsobilost podle § 18 odst. (2) písm. c) až i) zákona č. 130/2002 Sb. originálem nebo úředně ověřenou kopií čestného prohlášení (podle Přílohy 2 zadávací dokumentace – viz článek 9.2.), přičemž způsobilost podle § 18 odst. (2) písm. e) a f) zákona č. 130/2002 Sb. se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena (resp. všech členů statutárního orgánu) s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny podmínky jiným právním předpisem (např. u veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí). Výpis z evidence Rejstříku trestů se pak dokládá až po vyhlášení výsledků veřejné soutěže před uzavřením smlouvy s úspěšným uchazečem (viz čl. 4.2. odst. (2) písm. b) zadávací dokumentace).
Změny v návaznosti na změnu informačního systému ISVP
změněno dle názvosloví aplikace ISVP
Upřesnění definice aktivní účastí na konferencích
Aktivní účastí na konferencích se rozumí vystoupení formou přednášky či posteru s abstraktem v odborném časopisu nebo sborníku, kde je uveden autor a téma musí souviset s daným projektem. (viz čl. 5.4.3. odst. (3) zadávací dokumentace).
Změna účinnosti smlouvy o poskytnutí účelové podpory v návaznosti na zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv
Smlouva nabývá účinnosti dnem jejího zveřejnění v registru smluv v souladu se zákonem č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) ve znění pozdějších předpisů, za předpokladu, že příjemce prokázal způsobilost k řešení projektu podle zadávací dokumentace. (viz čl. 9 příloha 11 – 1.1. odst. (4) zadávací dokumentace).
Doplněno hodnocení ukončeného projektu (viz čl. 9 příloha 11 – 4.5. odst. (3) zadávací dokumentace)
Základní kategorie hodnocení jsou následující:
V = vynikající výsledky projektu (s mezinárodním významem apod.), které znamenají, že byly splněny cíle projektu a jeho předpokládané výsledky uvedené ve smlouvě resp. rozhodnuti o poskytnutí podpory;
U = uspěl podle zadání, tj. byly splněny cíle projektu a jeho předpokládané výsledky uvedené ve smlouvě resp. rozhodnuti o poskytnutí podpory;
O = nesplněno zadáni, smlouva však byla dodržena; S = nesplněno zadáni, bylo přistoupeno k sankčním ustanovením smlouvy.
Změny v průběhu řešení projektu
Pokud nastane podstatná změna okolností týkajících se řešení projektu, kterou příjemce nemohl předvídat ani ji nezpůsobil, požádá příjemce poskytovatele o změnu struktury nebo výše uznaných nákladů, změnu výše účelové podpory nebo o změnu smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory písemně, a to nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. V případě, že se změna týká změny finančních prostředků poskytnuté podpory v daném kalendářním roce, je třeba ji podat nejpozději do 60 kalendářních dnů před koncem tohoto kalendářního roku. (viz čl. 9 příloha 11 – 5.1. odst. (2) zadávací dokumentace)
Změny v hodnocení návrhů projektů
(podrobněji viz čl. 9 příloha 12. 4. zadávací dokumentace)
V První fázi:
Každý návrh projektu je přidělen k posouzení dvěma členům hodnotícího panelu – zpravodajům (v případě mezioborových projektů je navíc určen třetí zpravodaj z vedlejšího hodnotícího panelu). Předseda společně s místopředsedou hodnotícího panelu určí prvního zpravodaje pro každý návrh projektu, druhý zpravodaj je určen náhodným výběrem.
Zpravodajové prostudují návrh projektu a nezávisle na sobě každý vypracuje vlastní posudek.
Každý ze zpravodajů nezávisle a objektivně přidělí prostřednictvím elektronické aplikace bodové hodnocení 0-100 každému z jemu přidělených návrhů projektů podle kritérií pro hodnocení návrhů projektů.
Na zasedání hodnotícího panelu se panel u každého návrhu projektu seznámí s posudky jednotlivých zpravodajů a přidělí návrhu projektu bodové hodnocení 0-100 za panel. Aplikace vytvoří na základě předem stanoveného algoritmu pořadí od nejvyšší hodnoty (nejlépe hodnocený návrh projektu) po nejnižší (návrh projektu s nejnižším bodovým hodnocením). Z tohoto pořadí je v panelové diskusi vytvořen seznam minimálně 30 % nejníže hodnocených návrhů ze všech návrhů projektů posuzovaných v hodnotícím panelu, které nejsou doporučeny do druhé fáze, a tudíž se nebudou zasílat k posouzení zahraničním ani českým externím oponentům.
Ve Druhé fázi:
Je získán jeden posudek k návrhu projektu od zahraničního oponenta a jeden posudek k návrhu projektu od českého externího oponenta (pokud bude k návrhu projektu získáno více posudků, bude při hodnocení zohledněn první doručený posudek v pořadí podle oslovení oponentů).
Před zasedáním hodnotícího panelu se všichni jeho členové seznámí u všech návrhů projektů, které postoupily do druhé fáze posuzování s jednotlivými podklady.
Aplikací bude vytvořeno pořadí návrhů projektů dle bodového hodnocení z první fáze a bodového hodnocení oponentů, které bude projednáno na zasedání panelu ve druhé fázi.
Po podrobné diskusi a zdůvodnění může hodnotící panel změnit výsledný počet bodů u jednotlivých návrhů projektů o ± 10 %. Dále je vytvořeno pořadí jednotlivých návrhů projektů od nejvyšší hodnoty (nejlepší návrh projektu) po nejnižší (návrh projektu s nejnižším bodovým hodnocením).