Česká studie ISAAC významně narovnává cestu nemocných s karcinomem ovaria

Medical Tribune, 10. 10. 2024

Cílem biomedicínského výzkumu není publikace v impaktovaném časopise, ale reálná změna klinické praxe ve prospěch pacientů. Česká studie ISAAC, která proběhla mj. s podporou Agentury pro zdravotnický výzkum ČR a jejíž hlavní řešitelkou je prof. MUDr. Daniela Fischerová, Ph.D., vedoucí lékařka Ultrazvukového výzkumného a vědeckého centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN, tento cíl naplnila. Díky studii ISAAC se zjednodušuje, zrychluje, zlevňuje a pro pacientky usnadňuje vyšetřovací postup u ovariálního karcinomu – a to i v mezinárodním kontextu.

Devět nejlepších autorů aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví AZV ČR
Medical Tribune, 27. 9. 2024

Devět vědkyní a vědců získalo mimořádnou cenu u příležitosti 10. výročí založení Agentury pro zdravotnický výzkum (AZV) ČR. Vybráni byli ti, kteří za celou dobu existence agentury stáli za nejúspěšnějšími projekty, jaké agentura podpořila. Ceny předal předseda AZV ČR Ondřej Slabý na slavnostní konferenci 12. září 2024 v Praze.

Čeští výzkumníci se budou moci zapojovat do mezinárodních výzev
Zdravotnický deník, 21. 5. 2024

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2024 – 2030, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví, se rozšíří o podprogram Evropská partnerství v oblasti zdraví. Hlavním cílem je umožnit české výzkumné komunitě zapojovat se do nadnárodních výzev vyhlašovaných v rámci Evropského partnerství (EP), které vyžadují součinnost velkého počtu aktérů a zemí. Kromě toho je cílem získat finanční prostředky vyhrazené Evropskou komisí pro nadnárodní spolufinancované výzvy. Vyplývá to z návrhu ministerstva zdravotnictví, který má zítra projednávat vláda.

Rok v čele AZV ČR – klíčové změny, aktuální a budoucí výzvy
Medical Tribune, 13. 5. 2024

Prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D., stojí více než rok v čele Agentury pro zdravotnický výzkum (AZV) ČR, klíčové struktury pro rozvoj české medicíny a českého zdravotnictví. Ve velkém rozhovoru pro MT bilancuje, co vše se v agentuře změnilo a co se v dohledné době měnit bude.

Miliarda ročně na lepší zdraví
Týdeník Euro, 29. 4. 2024

Za deset let Agentura pro zdravotnický výzkum ČR rozdělila téměř 12 miliard korun na aplikované bádání v medicíně. Její předseda Ondřej Slabý hovoří o plánech, patentech i spolupráci s firmami.

Inspiroval se Tolkien achondroplazií? Jednou to prokážeme, říká Pavel Krejčí
Medical Tribune, 4. 4. 2024

„Podařilo se nám vyvinout nový lék pro pacienty s kostní dysplazií, konkrétně s achondroplazií, který je nyní testován ve druhé fázi klinických zkoušek. Jedná se o inhibitor FGFR3 na bázi aptamerů, což jsou malé RNA nebo DNA molekuly, které mají schopnost se s vysokou specificitou vázat k cílovým strukturám a v případě achondroplazie modulovat patologickou signalizaci FGFR3,“ vysvětluje RNDr. Pavel Krejčí, Ph.D., z FN u sv. Anny v Brně a Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, řešitel projektu podpořeného Agenturou pro zdravotnický výzkum (AZV) ČR. V prosinci 2023 získal od ministra zdravotnictví ocenění za zdravotnický výzkum a vývoj.

Pavel Kršek: Umíme lépe vybrat pacienty se závažnou epilepsií, pro které bude operace přínosem
Medical Tribune, 6. 3. 2024

„Zavedli jsme řadu nových diagnostických postupů v oblasti neurozobrazení, elektrofyziologie a molekulární genetiky, které nám pomáhají určit, kdo je a kdo není vhodným kandidátem chirurgické léčby epilepsie. Dokážeme navíc přesněji lokalizovat zdroj epileptických záchvatů, abychom ho mohli efektivněji a bezpečněji odstranit,“ konstatuje přednosta Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol prof. MUDr. Pavel Kršek, Ph.D., řešitel projektu podpořeného Agenturou pro zdravotnický výzkum (AZV) ČR a v prosinci 2023 oceněného ministrem zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj. Pro budoucí dětské i dospělé pacienty s nezvladatelnou epilepsií se tím zvyšuje šance, že dosáhnou stavu bez záchvatů a dalších negativních následků onemocnění, tudíž i normální kvality života.

AZV ČR má zájem o preklinický výzkum i o nekomerční klinická hodnocení
Minuty MT, 19. 2. 2024

Předseda Agentury pro zdravotnický výzkum ČR prof. Ondřej Slabý shrnuje pro Minuty MT, co se za první rok jeho působení v čele agentury podařilo posunout.

Na genetice záleží i u klíšťové encefalitidy, říká Daniel Růžek
Medical Tribune, 19. 2. 2024

„Podařilo se nám nalézt genetické polymorfismy, které předurčují, že se u člověka nakaženého virem klíšťové encefalitidy rozvine závažná forma infekce. Jsme tedy schopni identifikovat pacienty s vyšším rizikem těžkého průběhu onemocnění. Kromě toho jsme objevili biomarkery, ať již v séru, nebo v mozkomíšním moku, které mohou informovat lékaře o míře poškození mozkové tkáně při klíšťové encefalitidě, o prognóze jejího dalšího vývoje a riziku dlouhodobých či trvalých zdravotních následků po prodělané nákaze,“ shrnuje prof. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Biologického centra AV ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, řešitel projektu podpořeného Agenturou pro zdravotnický výzkum (AZV) ČR a oceněného ministrem zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj v prosinci 2023.

David Cibula: náš výzkum mění onkogynekologickou praxi
Medical Tribune, 6. 2. 2024

„Akademická studie SENTIX měla jasný cíl a výstup pro klinickou praxi. Přinesli jsme první prospektivní data o bezpečnosti provádění biopsie sentinelové uzliny namísto pánevní lymfadenektomie u pacientek v časném stadiu karcinomu děložního hrdla. Nyní musíme pracovat na tom, aby naše výsledky byly akceptovány v mezinárodním měřítku a změnily mezinárodní doporučené postupy,“ říká přednosta Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. David Cibula, CSc., řešitel projektu podpořeného Agenturou pro zdravotnický výzkum ČR a oceněného ministrem zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj v prosinci 2023.

Výzkum poruch spánku se soustředí na revoluční technologie i střevní mikrobiom
Medical Tribune, 19. 12. 2023

Poruchou chování v REM spánku (iRBD) a detekcí rizika rozvoje Parkinsonovy nemoci pomocí objektivní analýzy řeči se zabývají vědci z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN spolu s výzkumnou skupinou doc. Ing. Jana Rusze z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Tento projekt byl podpořen grantem Agentury pro zdravotnický výzkum a jeho hlavním cílem je zjistit, jak lze v případě této nemoci nahradit nákladnou a kapacitně omezenou diagnostiku ve spánkové laboratoři a jak tuto nemoc efektivně vyhledávat. „Řeč patří k nejkomplexnějším motorickým dovednostem. Proto chceme za využití moderních technik a umělé inteligence z naší řeči získat zajímavé informace ve vztahu k neurodegenerativním onemocněním,“ vysvětluje doc. Rusz.

Ceny ministra za výzkum a vývoj ve zdravotnictví dostalo pět vědců
ZdraveZpravy.cz, 13. 12. 2023

Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj obdrželi vědci za objevy v léčbě karcinomu děložního hrdla, klíšťové encefalitidy a kosterní dysplázie. Další ceny vědci dostali za pokrok v léčbě Parkinsonovy nemoci a fokální kortikální dysplázie.

Konference CZARMA: Jak snížit současnou administrativní zátěž VaV?
Vědavýzkum.cz, 5. 10. 2023

Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu (CZARMA) v návaznosti na Společnou pozici ke snižování administrativní zátěže ve vědě a výzkumu zorganizovala k tomuto tématu konferenci. Akce se konala 3. 10. 2023 v Praze za organizační podpory Univerzity Karlovy, v jejíchž reprezentativních prostorách se sešlo 6 zástupců poskytovatelů účelové podpory a více než 180 členů asociace, dalších 80 se akce účastnilo online. Panelové diskuze se zástupci poskytovatelů se účastnil i předseda AZV ČR profesor Ondřej Slabý.

Tajemství zdravotnického výzkumu: Z laboratoře až k vám!
Noc vědců 2023, 24. 9. 2023

Objevte s námi tajemství zdravotnického výzkumu. Dozvíte se, kolik vědců se v České republice zabývá biomedicínským výzkumem, jak se z nápadu stane realita, kolik lidí se podílí například na vývoji jednoho léku nebo jak dlouho trvá, než se tento lék dostane z laboratoře přímo k pacientovi. Profesor RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D., předseda AZV ČR, vám také odkryje, kdo a jak rozhoduje o tom, které výzkumné projekty ve zdravotnictví budou podpořeny či co dělat pro to, aby peníze na výzkum byly i nadále a co se stane, když nebudou.

V AZV můžu propojit své zkušenosti z výzkumu, zdravotnictví i státní správy
Medical Tribune, 13. 3. 2023

„Ačkoli Agentura pro zdravotnický výzkum funguje dobře a efektivně, přál bych si, aby se nám podařilo vyřešit některé již chronické problémy, které si s sebou nese. Například nejasné vymezení pojmu aplikovaný výzkum ve zdravotnictví, nevyjasněný legislativní rámec pro podporu ‚akademických‘ klinických studií nebo nedostatečnou komunikaci výsledků zdravotnického výzkumu nejen směrem k odborné, ale především k široké veřejnosti,“ říká prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D., který byl letos v únoru ministrem zdravotnictví jmenován předsedou AZV ČR.

Ondřej Slabý je novým předsedou Agentury pro zdravotnický výzkum
Vědavýzkum.cz, 3. 2. 2023

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek jmenoval předsedou Agentury pro zdravotnický výzkum Ondřeje Slabého. Agentura je organizační složkou státu v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. V rámci své agendy zajišťuje podklady pro poskytování účelové podpory v souladu s Národní politikou výzkumu, experimentálního vývoje a inovací České republiky, na základě provedené veřejné soutěže v oblasti výzkumu a vývoje.

Cena ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj
Terapie.digital, 14. 12. 2022

Ministr Vlastimil Válek dnes v prostorách Břevnovského kláštera ocenil vědecké osobnosti za mimořádné výsledky dosažené v projektech v oblasti zdravotnického aplikovaného výzkumu a vývoje. V roce 2021 bylo v rámci zdravotnického výzkumu podporovaného Ministerstvem zdravotnictví dokončeno řešení 76 projektů. Výběr nejlepších z těchto úspěšně dokončených projektů provedla na základě předem stanovených kritérií Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky.

Standardizovaná tvorba a podoba klinických doporučených postupů z roku 2022
Medical Tribune, 1. 12. 2022

Doporučené postupy, které vznikly a vznikají na českém území, jsou velice variabilní, nestandardizované, s vysokou mírou heterogenity, což mnohde kopíruje i kvalita, a dokonce i cena zdravotní péče. Tuto variabilitu měl za úkol překlenout projekt Klinické doporučené postupy (KDP), který vytvořil metodiku tvorby KDP, a prvních 41 KDP, které byly vytvořeny v letech 2018–2022 podle přijaté metodologie, prošlo oponenturou a jsou zveřejněny na Národním portále klinických doporučených postupů (kdp.uzis.cz).

Výsledky české studie na ESMO 2022 v Paříži
Medical Tribune, 17. 10. 2022

Na letošním ESMO byly k ústnímu sdělení vybrány výsledky z české studie SENTIX (NCT02494063), která probíhá od roku 2016 pod vedením Onkogynekologického centra VFN ve 47 centrech 18 zemí Evropy a Jižní Ameriky. V bloku gynekologických nádorů to byla jediná čistě akademická studie. Tato práce byla podpořena dvěma granty AZV ČR. Do studie bylo během pěti let prospektivně zařazeno více než 700 pacientek s časným stadiem karcinomu děložního hrdla. Hlavní cíl studie, kterým je ověření onkologické bezpečnosti biopsie sentinelové uzliny namísto pánevní lymfadenektomie, bude prezentován v příštím roce. Práce prezentovaná letos na ESMO se zabývala patologickým zpracováním sentinelových uzlin.

Multidisciplinární přístup u diabetika vedoucí k detekci mikro- a makrovaskulárních komplikací
Medicína po promoci, 18. 3. 2022

Pacienti s diabetes mellitus často nesplňují kritéria pro uspokojivou kompenzaci diabetu jak z hlediska preprandiálních i postprandiálních glykemií, tak i hodnot glykovaného hemoglobinu (HbA1c), glykemické variability, ale v poslední době i doby strávené v cílovém rozmezí (4–10 mmol/l, TIR). Pokud má daný pacient i určitou genetickou predispozici ke vzniku mikroangiopatických komplikací, dochází k rozvoji pozdních komplikací diabetu. Podobně neuspokojivá kompenzace diabetu spolu s genetickými vlohami, rizikovými faktory aterosklerózy (kouření, hypertenze, obezita apod.) a jejich genetickými predispozicemi (např. vlohy pro hypertenzi zvyšují riziko kardiovaskulárních (KV) onemocnění u nemocných s diabetem o 6 %)3, přispívají k rozvoji makrovaskulárních komplikací diabetu.

AZV hodnotí návrhy výzkumu dopadů covidu
Medical Tribune, 20. 1. 2022

Výzkum dopadů onemocnění covid‑19 na zdravotnictví může objasnit letité problémy resortu. Na analýzy postupů ve zdravotní péči s ohledem na pandemii covid‑19 nebo i na případné jiné pandemie rozděluje Agentura pro zdravotnický výzkum ČR 166 milionů korun. Jedná se o podprogram číslo 3 programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu. O podporu se přihlásilo 53 projektových návrhů. Agentura je vyhodnotí do poloviny února. Od dubna by měly analýzy probíhat a ukončení řešení projektů má být nejpozději do konce roku 2023.

Diagnostický a terapeutický přístup k pacientovi se ztluštěním stěn levé komory srdeční – update 2021
Medicína po promoci, 22. 6. 2021

Cílem tohoto sdělení je popsat praktický přístup k managementu pacientů se ztluštěním stěn levé komory srdeční (LKS). Příčinou ztluštění stěn LKS může být hypertrofie myokardu při arteriální hypertenzi, chlopenních vadách, sportovním srdci nebo při hypertrofické kardiomyopatii. Svým fenotypem napodobují hypertrofii LKS také infiltrativní a střádavá onemocnění myokardu, i když z morfologického hlediska se o pravou hypertrofii myokardu nejedná. Došlo k významným pokrokům v diferenciální diagnostice této skupiny onemocnění, k dispozici jsou nové možnosti specifické léčby, především hypertrofické obstrukční kardio­myo­pa­tie a transthyretinové amyloidózy myokardu.

Za většinou těžkých epilepsií u dětí stojí de novo mutace genů pro neuronové kanály
Medical Tribune, 19. 4. 2021

„Díky tomu, že dokážeme u velké části pediatrických pacientů se závažnými a časnými epilepsiemi nebo epileptickými encefalopatiemi objasnit etiologii jejich obtíží, můžeme převážnou část rodičů ujistit, že jsou nově vzniklé mutace u jejich dětí jednorázovou chybou a že se nemusí obávat rizika u svých dalších potomků. Navíc tím ukončíme takzvanou diagnostickou Odysseu – to znamená, že nemocní už nemusejí podstupovat další zbytečná vyšetřování či hospitalizace, a v konečném důsledku ani nemusejí absolvovat někdy zbytečně agresivní terapii, která jim nepřinese žádný benefit.“ říká prof. MUDr. Pavel Seeman, Ph.D., z DNA laboratoře Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol, k závěrům projektu podpořeného z první veřejné grantové soutěže AZV ČR, za který získal koncem roku 2019 ocenění od ministra zdravotnictví.

Pomohou uzdravené plazmidy snížit rezistenci vůči karbapenemům?
Medical Tribune, 2. 3. 2021

Nejen vyhledávání skrytých rezervoárů multirezistentních kmenů enterobakterií a pseudomonád a jejich molekulárněgenetickému popisu, ale také výzkumu toho, jak přímo v mikrobiální populaci odstranit plazmidy kódující odolnost vůči antibiotikům, se spolu se svým týmem dlouhodobě věnuje mikrobiolog prof. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D., manažer Biomedicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni. Na konci roku 2019 získal ocenění ministra zdravotnictví za projekt podpořený grantem AZV ČR.

Nejsou guidelines jako guidelines aneb na metodice záleží
Medical Tribune, 8. 2. 2021

Problémem nejen tuzemského prostředí je fakt, že diagnosticko‑terapeutická doporučení jsou nesourodá a vyskytují se ve velmi variabilní podobě, bez jednotné metodiky pro jejich tvorbu. V roce 2018 byl proto v ČR spuštěn pětiletý projekt (více na kdp.uzis.cz), jehož cílem je navrhnout nejméně čtyřicet klinických doporučených postupů (KDP), které se budou týkat onemocnění či medicínských oblastí s nejvyšší heterogenitou lékařské péče, a připravit metodické zázemí pro jejich tvorbu a aktualizaci v souladu se světovými standardy.

Kombinace BH3 mimetik – cesta, jak porazit agresivní non‑Hodgkinovy lymfomy?
Medical Tribune, 18. 1. 2021

„Musíme si uvědomit, že ta část biomedicínského výzkumu, která je zaměřena na pacienty a efektivitu terapie, je nesmírně důležitá proto, abychom nebyli závislí jen na výsledcích ze zahraničí a neztratili schopnost analyzovat, jak léčíme a zda to děláme dobře. To je moje hluboké přesvědčení,“ říká prof. MUDr. Pavel Klener, Ph.D., proděkan 1. LF UK pro vědeckou činnost a akademické hodnosti, který působí na Ústavu patologické fyziologie a I. interní klinice 1. LF UK a VFN. Věří, že vědeckou práci s tou klinickou skloubit jde a že by to měl dělat každý lékař ve fakultní nemocnici. Díky grantu od AZV ČR se svou výzkumnou skupinou mj. preklinicky ověřil, že jedním ze slibných směrů, který se zdá být efektivní u refrakterního či relabujícího difuzního velkobuněčného B-lymfomu (DLBCL), je cílená inhibice antiapoptotických proteinů s využitím kombinace BH3 mimetik.

Geriatrické syndromy v době nového koronaviru – význam deliria
Medicína po promoci, 21. 9. 2020

Starší lidé s poruchami imunity, chronickými geriatrickými syndromy (zejména frailty a demence) a závažnými komorbiditami představují skupinu s vyšším rizikem komplikací všech závažných onemocněních včetně COVID‑19. Jednou z těchto komplikací je delirium – akutní syndrom charakterizovaný současnými poruchami vědomí a pozornosti, vnímání‚ myšlení‚ paměti‚ psychomotorického chování‚ emocí a spánkového rytmu. Delirium výrazně zhoršuje celkovou prognózu pacienta a má vysokou letalitu. Vyskytuje se u 20–40 % hospitalizovaných pacientů seniorského věku, přestože se jedná o preventabilní stav. Komplexní preventivní intervence mohou snížit incidenci deliria o 40 % a tím zlepšit jak kvalitu života pacientů, tak i redukovat náklady na péči a léčbu.